VÍKENDOVKA VKH a PŘEDVÁNOČNÍ ÚTES

Následující reportáže byly vytvořeny pro otištění v jednom určitém čísle Pražského plátku, to ale bohužel vůbec nevyšlo. Zveřejňujeme je alespoň zde, i když se zpožděním.

ADVENTNÍ VÍKENDOVKA VKH 2017

Na sklonku minulého církevního roku se skupina asi třiceti odvážných členů (i nečlenů) VKH vydala do nechvalně proslulých jihočeských Vodňan. Kuřecím jatkám se naštěstí vyhnula a jinak jsou Vodňany malebné jihočeské městečko. Ubytování bylo zajištěno na místní faře, za což patří velké díky otci Josefovi, který se s námi o ni podělil. Vodňanská fara má v tuto roční dobu tu vlastnost, že je vám v ní buď zima, nebo vedro, v závislosti na tom, jak daleko od kamen zrovna sedíte. Sobotní den se nesl v poutním duchu. Aby pouť nebyla příliš krátká, nejdříve jsme absolvovali kolečko kolem Vodňan s prohlídkou vodohospodářských staveb. Další destinací byla obec Chelčice, rodiště a působiště Petra Chelčického, kterého si možná pamatujete z hodin dějepisu či literatury. Ve staré sýpce je zde vybudováno interaktivní muzeum, k jehož hlavním atrakcím patří například možnost vyzkoušet si psaní brkem a také nepravděpodobné rodinné vztahy místních voříšků, kteří se po muzeu proháněli. Paní Klára, která nás muzeem prováděla je také ředitelkou domova sv. Linharta, což je centrum pro zdravotně postižené, kde jsme se i my cítili jako doma. Pokud byste třeba chtěli tuto bohulibou organizaci podpořit, navštivte jejich stránky na http://www.linhart-chelcice.cz. Jo a taky tam vaří výborný čaj. Jako každá správná pouť i tato byla zakončena mší svatou, a to v poutním kostele Jména Panny Marie na Lomci. Večer vypukly bujaré oslavy oslavy „církevního Silvestru“. Nechyběl ani půlnoční přípitek na nový liturgický cyklus (B). Večer dále zahrnoval následující: jídlo, pití, zpěv, zábavnou pyrotechniku, nosní flétnu, čtení myšlenek a tisíc slonů. No tak dobře, těch slonů tolik nebylo, to jen zkouším, zda to někdo dočetl až do konce. Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kdo se o tuto akci jakýmkoliv způsobem zasloužili obzvláště pak sv. Mikuláši.

PŘEDVÁNOČNÍ ÚTES

Tohto ročný posledný Útes sa niesol v špeciálnej, výnimočnej atmosfére. Zvyčajné aktivity ako hry, diskusie a pod. vystriedala modlitba. Mali sme príležitosť v tomto čase, kedy sa všetci niekam ponáhľame, učíme sa na zápočty a robíme iné veci, ktoré nám nedajú spomaliť, stráviť chvíľku v tichosti s Bohom. V pokoji, bez náhlivosti. Vo svetle sviečok, pri úryvkoch z Biblie sme svoje srdcia pripravovali na plné prežitie Vianočných sviatkov. Potom sa naše spoločenstvo premenilo na kreatívnu dielňu- všetci sme skladali, lepili, strihali, vešali výzdobu na Vianočný večierok VKH. Také parádne reťaze z krepáku svet nevidel ! Nechýbala ani sladká bodka v podobe vianočných cukroviniek. Tak takto sme zakončili rok s Útesom a tešíme sa čo nové nám prinesie v ďalšom roku!